Lněný šrot je produkt získaný zpracováním lněných semen po předlisování a extrakci oleje s následným tepelným zpracováním (toastováním).
Používá se jako zdroj bílkovin a dietní vlákniny, především pro skot (mléčný i masný), a také jako součást krmných směsí pro všechny druhy hospodářských zvířat a drůbeže.

Představuje vynikající alternativu k slunečnicovým a řepkovým šrotům díky vysokému obsahu proteinu a nízkému obsahu vlákniny.

Obsah proteinu v lněném šrotu činí 40–42 %. Stravitelnost bílkovin u kuřat a selat je přitom výrazně vyšší než u slunečnicových a řepkových šrotů a je srovnatelná se sójovým šrotem.

Obsah vlákniny v lněném šrotu činí 8–9 %, což je výrazně méně než u slunečnicových a řepkových šrotů. Její zvláštností je, že se z 85 % skládá z lehce stravitelných pektinů, které podporují růst bifidobakterií a laktobacilů ve střevě, čímž potlačují růst a množení hnilobné a patogenní mikroflóry, snižují náklady na antibiotika a zvyšují imunitu.

Lněný šrot má nejvyšší obsah nerozložitelného proteinu v bachoru (UDP) – 43 %, což je více než u sójového (38 %), řepkového (36 %) a výrazně více než u slunečnicového (24 %).

Obsahuje také lněný olej s vysokým obsahem esenciálních mastných kyselin (omega-3, omega-6 a omega-9), což poskytuje dodatečnou energii a příznivě ovlivňuje metabolismus.

Vysoký obsah lignanů a snadno stravitelných bílkovin přispívá k tvorbě tzv. „mramorování masa“ při výkrmu býků na maso.